Stačí pár minut a vaše auto vypadá, jako by ho někdo poslal skrz ocelový cedník. Kroupy nejsou jen malá nepříjemnost — pro majitele vozidel jde o hrozbu, která dokáže během několika okamžiků způsobit újmu, na kterou peněženka dlouho nezapomene. Většina lidí ví, že bouřka s krupobitím není nic příjemného, ale málokdo tuší, jak moc záleží na velikosti kroupy, jakých škod si má vlastně všímat, jak správně reagovat nebo kde je riziko největší. Rozložíme si to dopodrobna, protože pár centimetrů ledu může stát tisíce, někdy i statisíce korun.
Kroupy jsou vlastně ledové koule utvářené v bouřkových oblacích. Když je vzduch opravdu turbulentní, mrak žene kapky nahoru a ony zmrznou, sklouznou dolů, zas je proud vynese nahoru, přimrzne další vrstva — a to se opakuje, dokud už kroupa není moc těžká. Pak letí na zem a bohužel také na vaše auto. Největší kroupy světa měřily přes 20 cm, ale i v Česku jsme v roce 2021 zaznamenali kusy o průměru kolem 7 cm, konkrétně v oblasti kolem Prahy.
Překvapuje vás, že u nás krupobití není až tak vzácná záležitost? Každý rok se v Česku nasčítá i víc než dvacet výraznějších krupobití. Šance, že vás jednou trefí, není malá. Nejvíce jich padá v červnu a červenci, typicky během odpoledního parna, kdy se atmosféra pekelně vaří.
Opravdu velké krupobití (s kroupami většími než vlašský ořech) se obvykle objeví jednou za několik let v dané lokalitě, ale malé kroupy (cca 1 cm) se objevují téměř každoročně. Jen za loňský rok řešily české pojišťovny přes 35 000 hlášení na škody po krupobití. Překvapivé je, že nejvíc krup padají v nížinách, kde si lidé často myslí, že jsou mimo nebezpečnou zónu.
Říká se, že „malé“ kroupy, zhruba velikosti hrášku (cca 0,5-1 cm), autu většinou neublíží. Skutečná hrozba začíná kolem velikosti meruňkového jádra — tedy když mají kroupy přes 2 cm v průměru. V tu chvíli už umí napáchat pořádnou paseku na laku, plechu, střešních ližinách nebo i oknech. Prasklina ve skle klidně přijde už u kroup velikosti třešně, takže iluze bezpečí je dost naivní.
Nejprověřenějším zdrojem je Německý meteorologický ústav, který zkoušel ničit auta různými velikostmi kroup. Podle jejich testu:
| Velikost kroupy | Běžné poškození auta |
|---|---|
| do 1 cm | povrchové škrábance, téměř nulové riziko |
| 1–2 cm | lehké promáčkliny, zejména na střeše a kapotě |
| 2–4 cm | viditelné promáčkliny, časté praskliny skel |
| nad 4 cm | velké promáčkliny, rozbitá skla, trvalé poškození |
Když autem trefíte kroupa o velikosti golfového míčku, není vzácné, že už nejde jen o „kosmetiku“. V některých případech střepy skel létají až do interiéru. A tam, kde je auto z hliníku, může být povrch zničený ještě víc, protože je měkčí než klasická karoserie. Specifičtí fanatici do tuningu třeba řeší také poškození senzorů a kamer na střechách, což se rychle prodraží.
Po bouřce zůstává střecha auta, kapota a kufr jako měsíční krajina — drobné dolíčky nebo hlubší promáčkliny dávají jasně najevo, že jste měli smůlu. Poškození většinou začíná u střechy, protože je nejblíž nebi, ale záludné místo je i přední kapota a horní části dveří.
Nejde jen o vnější šrámy. Kroupy větší než 2,5 cm dokážou poškodit i vnitřní výztuhy dveří, a někdy stačí změna úhlu, aby voda později pronikala ke kabeláži. Další trapas je poničené čelní sklo — mikropraskliny pouhým okem nemusíte vidět, ale vibrace a horko z nich časem udělají obří pavučinu. Stěrače mohou být pohmožděné, anténa ulomená a spoiler nenávratně zdeformovaný.
Moderní auta s citlivými laky, a hlavně s kompozitními plasty nebo s tenkou ochranou čidla radarů a kamer, dostanou zásah stejně dobře jako starý Favorit. Nejvíc trpí auta v servisech bez střechy, předváděcí vozy na parkovištích dealerů nebo ty, které parkují celý rok na ulici.
Určité typy poškození se projeví až časem. Mezi takové patří koroze v místech, kde se lak odtrhne, zatékání u oken, nebo časovaná prasklina v čelním skle. Pokud si myslíte, že vaše auto po krupobití přežilo bez škrábanců, zkontrolujte ho v dobrém světle, klidně s baterkou, a ideálně nechte i umýt — pod špínou bývá zatlučené víc, než si myslíte.
Tým, kdo prošel pořádným krupobitím, zná tu bezmoc i vztek. Největší chybou je auto jen otřít a mávnout rukou. Realita je, že pojišťovny očekávají detailní dokumentaci a oprava nemusí být vždy otázka dnů. Co tedy prakticky dělat?
Pokud nemáte havarijní pojištění zahrnující poškození krupobitím, čekají vás vyšší náklady. Speciální technika PDR (Paintless Dent Repair) sice umí odstranit promáčkliny bez nového lakování, ale vyjde na tisíce za jednu část karoserie. Výjimkou není ani vyšší spoluúčast či limity plnění, což vás může překvapit, když už vám zbyl jen cedník na kolech.
Říká se, že nejlepší obrana je útok. Ale na kroupy žádný útok nefunguje — musíte se prostě dobře připravit. Jak tedy chránit auto, když se chystá krupobití?
Některá specializovaná místa v zahraničí už nabízí veřejné kryté stání právě pro obdobné případy. U nás je to ale pořád spíše sci-fi. Zajímavostí je, že podle norské statistiky se nejlépe osvědčila jednoduchá molitanová plachta, která odrazí většinu kinetické energie i středně velkých kroup.
Pokud žijete v oblasti, kde kroupy padají pravidelně, investice do preventivních opatření se vám brzy vrátí. Při opravách si dejte pozor, aby servisy nabízely skutečnou kvalitní opravu — na trhu jsou často podvodníci, kteří jen zamaskují škodu a vás čeká další kolečko za dva roky.
