Znáš to. Na první pohled vypadá ta nabídka skvěle—nablýskané auto za frajerskou cenu, ve fotoalbu ani škrábanec. Stačí jeden klik a už se domlouváš na prohlídce někde na okraji města. Ale než se necháš unést tím novým leskem naleštěné karoserie, frajerem nalitými gumami a čísly na palubce, zastav se. Koupi auta v bazaru totiž pořád provází tolik rizikových momentů, že i ostřílený automechanik občas napálí. V roce 2024 se Česko pořád drží mezi premianty Evropy v počtu stočených tachometrů. Taky podle studie CarVertical je průměrné stočení u nás přes 60 000 km! A nekonečné průšvihy—maskované bouračky, utopené papíry a přemalovaných dvacet let mladý lak. Chceš někam jezdit, ne neustále řešit servisní pohromy a úřední záseky, viď? Tenhle seznam tipů a triků je přímo pro tebe. Ať už kupuješ starého Passata na dojíždění nebo rodinný kombík, naučím tě krok za krokem, jak nenaletět a najít koupi auta v bazaru bez hořkého dojezdu.
V Česku zhruba třetina ojetin v bazarech prošla nějakou "úpravou", kterou na první dobrou nepoznáš. Jed na první pohled chlapecká tahle: stočený tachometr, ukradený nebo přelepený VIN, převrácená historie servisu. Bazarista ti ukáže štos papírů, které vypadají, že auto nepoznalo šroubovák. Jenže - když mrkneš na detaily, odhalíš napodobeniny dokladů, podvržené razítka i vymyšlené položky. V Evropě např. německé TÜV nebo švýcarské evidenční protokoly se falšují jak na běžícím pásu právě pro vozy prodávané v republice. Neboj se ověřit údaje - platí, že poctivý prodávající ti VIN auta ukáže a nebývá zaskočený, když ho chceš nafotit. Točit tachometr v mazlíčkovi dneska zvládne i šikovnější youtuber, tak počítej, že průměrné stáří vozu na českém trhu je okolo 11 let a nájezd pod 170 000 km je prostě podezřelý. Mrkni na sedadla, pedály, volant, řadicí páku. Silně ojetý vnitřek znamená jedině - tachometr lže.
Stopro ti pomůže tabulka nejčastějších podvodů v českých bazarech s průměrným výskytem podle Autoklubu ČR z dat roku 2023:
| Typ podvodu | Průměrný výskyt (%) |
|---|---|
| Stočený tachometr | 33 |
| Skrytá havárie/lakování | 26 |
| Klíče od jiného vozu | 10 |
| Neúplná dokumentace | 14 |
| Překupník (ne vlastník v TP) | 17 |
Chceš být v klidu? Za malý poplatek si ověř VIN (weby jako Cebia, CarVertical, kontroly Ministerstva dopravy), kde zjistíš informace o bouračkách, servisních akcích, kilometrech i počtu majitelů. Slušný bazar ti tyhle čísla nezatají, a pokud se tváří, že neexistují, přejdi raději jinam.
A ještě jedna extra fičura: pas na původ. Vozidla, která „přišla“ z dovozu (hlavně Německo, Itálie, Francie), bývají v reálu starší, často bouraná a postavená doslova z několika vraků do jednoho funkčně vypadajícího auta. Když je v inzerátu věta „nová STK a emise“, ve skutečnosti může být čerstvá technická laděná, protože servis zná prodávajícího. Nikdy neskákej po první nabídce, která zní „chce to rychle rozhodnout.“ Podvodníci to zkoušejí na rychlé impulzy. Poctivý prodávající ti dopřeje klid i čas na pořádnou kontrolu. Ověř všechny doklady—malý i velký techničák, pojistku, homologace, číslo motoru i VIN (měly by sedět na rámu, v podlaze, motoru a skle). Nespoléhej nikdy jen na fotky.
Představa ušetřené desítky tisíc ti v hlavě bzučí, ale až teprve v ten moment, kdy sedíš za volantem a klikáš blinkr, začíná ta pravá inspekce. Každý detail je podstatný. Projížďku si vydupej – a to alespoň na 10 kilometrů. Chování podvozku, zvuky při přejezdu děr, brždění v ostrém provozu i rozjezd do kopce, všechno se počítá. Neslyšíš, ale cítíš: zatuchlý zápach při startu může znamenat problém (např. s klimatizací, kterou majitel nečistí), zvláštní vibrace říkají „bacha na silentbloky, čepy i nápravy". Blikající nebo rozsvícené kontrolky jsou častým signálem nenápadného průšvihu. Jestli některá po nastartování nezhasne, požaduj diagnostiku. Moderní vozy mají skryté chyby, které poznáš právě jen napojením na diagnostiku – softwarové čtečky koupíš i jako laik, zapojíš do OBD ve voze a u mnoha značek si výpis načteš rovnou do mobilu. Vyplatí se.
Není nad to, když si auto pořádně osaháš. Zkontroluj stav laku a karoserie: špatně navazující plechy, odstíny barvy a ‚pomerančová kůže’ značí přelakování po nehodě. Vezmi s sebou jednoduchý měřič tloušťky laku (za pár stovek v online shopu), který odhalí místa po opravě. Dveře musejí jít otevírat hladce, mezery mezi díly musí být rovnoměrné. Mrkni do kufru pod koberec – bývá tam rez, voda nebo stopy po havárce. Pod kapotou tě zajímá stav motoru, úniky provozních kapalin (olej, chladicí kapalina), kvalita hadic a řemenů. Mazlíček vystavený živlu (voda, sůl, nečistoty) má často rez pod plastovými obklady nebo v podbězích – najdeš i šroubovákem nebo mobilní svítilnou během chvilky.
Uvnitř vozu scanuj vše: sedadla a jejich opotřebení, čalounění stropu (propadlé značí nabourané a opravované auto), spínače, ovládání klimatizace i infotainmentu. Zkoušej všechno – od zvedání oken po vyhřívání zadku. Nedůvěřuj prázdnému kufru; bývají tam často schovky po havárii. Když něco nesedí, trvej na odpovědích. Pokud je prodávající nervozní nebo vyhýbavý, něco je špatně. Nechej si vystavit potvrzení o původu (COC list, doklad z STK, záznam servisní knihy). Naprostý základ je zvednout auto na zvedáku – pokud to bazar nenabízí, domluv se se servisem (cena max. pár stovek). Prohlédnutí spodku je zásadní: uvidíš stav prahů, nápravy, úniky provozních kapalin i rezavá místa, která zůstanou před nosem skrytá. Dvakrát měř a jednou investuj, fakt se to vyplatí.
Když už jsi fakt rozhodnutý a auto se ti zamlouvá, nenech se natlačit do zbrklého podpisu smlouvy. Kupní smlouva by měla obsahovat hlavně VIN, číslo motoru, přesný popis auta, seznam příslušenství i aktuální stav tachometru, cenu dohodnutou i formu platby. Sazby notářů nejsou drahé, když si nejsi jistý, nech si smlouvu za pár stovek zkontrolovat u právníka. Nezapomeň, že bazaristé někdy podstrčí vzorové smlouvy, kde není ani slovo o odpovědnosti za stav vozu. Chybí konkrétní záruky? Pryč z jednání. Když auto kupuješ na IČO, nebo chceš vůz vyvézt do zahraničí, dej si pozor na správné přehlášení vlastníka – v Registru vozidel bere vážně všechny papíry. Chceš klid? Trvej na evidenční kontrole a nové STK, pokud možnost je. Přepis vozu probíhá na úřadě s oběma účastníky (nebo s ověřenou plnou mocí), kde se ověří původ i doklady. Nezapomeň si ověřit, že na auto není exekuce nebo zástavní právo. Pomůže Centrální evidence exekucí a nebo, pokud je to možné, obdoba německého Flensburg systému (zahraniční auta). Průměrná doba vyřízení přepisu je pár dní, ale větší města jsou přetížená, proto si raději vyřiď rezervaci online.
Peněz se nikdy nezbavuj hotově bez potvrzení. U větších částek účty platit převodem nebo přes vázaný účet. Spisovná kupní smlouva, protokol o předání vozu a technické doklady jsou minimum. Pokud kupuješ auto se zárukou (tzv. certifikované ojetiny, např. Škoda Plus, Das WeltAuto), máš jistotu inspekce – nutno ale počítat s vyšší cenou. Statistiky říkají jasně – kdo si ověří VIN a trvá na důkladné kontrole, vyhne se až v 80 % všem častým podvodům. Nenapadej hned na první pohled dokonalou nabídku – i ten nejkrásnější lak může být „maskou“ bouračky. Trh s ojetými auty v Česku je džungle, ale vyzbrojený znalostmi ti nikdo jen tak nenalije benzín do očí.
