Auto může vypadat na první pohled v pohodě, ale pod kapotou se může hromadit celá řada problémů. Proč se tolik lidí bojí ročních prohlídek v servisech? Často je to kvůli nejasné ceně. Není divu – na účtu se objevují částky od pár stovek po několik tisíc, někdy ale soupis obsahuje nečekané položky. Do toho vstupuje faktor: Vyplatí se vůbec v dnešní době dělat pravidelnou servisní kontrolu auta? Možná vás překvapí, kolik peněz může ušetřit předcházení poruchám a proč nestačí jen výměna oleje. Přitom většina závad, které servis při prohlídce zachytí, znamená doslova záchranu peněženky.
Hodně lidí si myslí, že roční prohlídka auta znamená jen výměnu oleje a filtrů. Ta pravá roční kontrola ale často zahrnuje mnohem víc. Servisy mají jasná pravidla, většina značek stanovuje seznam věcí, které musí být každý rok zkontrolovány – bez ohledu na počet najetých kilometrů nebo stáří auta. Patří sem třeba brzdové destičky a kotouče, kontrola podvozku, řízení, ale i stav laku a těsnění dveří. Bez těchto kontrol vám může uniknout i malá závada, která později udělá pořádnou paseku. U moderních aut je dnes roční prohlídka často povinná podmínka, pokud nechcete přijít o záruku. Márně byste potom reklamovali u výrobce pokaženou převodovku, kdybyste nemohli doložit pravidelně vyplněný servisní plán.
Co servisy opravdu kontrolují? U každého modelu auta se může lišit rozsah jednorázové roční prohlídky podle doporučení výrobce, ale základní úkony zůstávají. Mezi standardy patří výměna motorového oleje a filtru, prohlídka brzdových potrubí i hadic, kontrola výfuku, tlumičů a osvětlení, vizuální kontrola karoserie a podvozku, doplnění provozních kapalin – chladící, brzdové, případně hydraulické kapaliny. Důležité je prověření pneumatik na hloubku dezénu a poškození, ale také dotažení šroubů nebo stav stěračů. U novějších aut přibývají také diagnostické úkony, jako je kontrola elektronických systémů. Výrobci jako BMW, Škoda nebo Hyundai mají přímo v servisní knížce rozepsané přesné kroky, které musí technik dodržet – třeba Mazda trvá i na kontrole stavů uchycení bezpečnostních pásů. Pokud vám servis nabízí "roční servisní prohlídku" pod 700 Kč, zbystřete – většinou jde o extrémně omezenou verzi, kde vám mechanik převážně zalepí razítko do knížky.
Ceny za roční prohlídku auta jsou v roce 2025 pořád rozdělené podle typu auta, lokace servisu a samozřejmě i samotné značky. U malých aut a základních modelů (typicky Škoda Fabia, Hyundai i20) začínají ceny v neautorizovaných servisech kolem 1 200 až 2 000 Kč. Pokud vlastníte větší nebo luxusnější vůz, například BMW řady 5 nebo Mercedes-Benz, je běžná částka za standardní roční servisní kontrolu 2 500 až 5 000 Kč. U autorizovaných servisů jsou sumy vyšší, rozdíl může být i přes 50 %. Za autorizovaný servis značkového auta, kde je zahrnutá moderní diagnostika a detailní zápis do elektronické servisní knihy, si připlatíte dalších 1 000–2 500 Kč oproti běžnému neautorizovanému servisu.
Do ceny se promítá i konkrétní obsah kontroly – nejlevnější servisní balíčky zahrnují skutečně jen základní prohlídku. Pokud chcete mít vyměněné všechny filtry (olejový, vzduchový, kabinový, palivový), připravte si minimálně dalších 500–1 500 Kč na materiál. Diagnostika elektroniky, resetování servisních intervalů nebo detailnější prohlídka klimatizace přidává další stovky až tisíc korun. Není divu, že se napříč republikou může faktura za běžnou servisní inspekci lišit klidně o tisícovku. Rozpětí je totiž opravdu široké – v Praze nebo Brně můžete platit až o 20 % více než v menším městě na jihu Moravy. Některé servisy nabízejí za fixní cenu "balíček", jinde účtují každý úkon zvlášť, takže je výsledná částka často vyšší, než čekáte.
Majitelé elektromobilů (Tesla, Hyundai Ioniq, Kia EV6) mají malou výhodu: u elektroaut je běžná kontrola jednodušší, protože tu není tolik mechanických dílů a výměny oleje se nekonají. Roční prohlídka elektromobilu se běžně pohybuje mezi 1 000–2 500 Kč v závislosti na počtu najetých kilometrů. U hybridů se už cena vrací ke klasickému rozpětí.
Mnoho řidičů má pocit, že kašlat na roční prohlídku je nejrychlejší cesta k úspoře. Zkušenost ale ukazuje pravý opak. Pokud najdete servis, kterému můžete věřit, a navíc nabídne férové ceny, investice do preventivního servisu se skoro vždy vyplatí. Tady je pár triků, jak za servis neutratit víc, než musíte:
Spousta lidí doplácí na neznalost – někdy platíte za práci, kterou vlastně nechtějí nebo nepotřebují. Servis si zkusí přisadit každou maličkost, proto je fajn dohodnout se předem písemně, co budete chtít kontrolovat, a na zbytek se nechat upozornit (ale nenechat si vnutit hned vše). Pro klienty, kteří mají auta v záruce, je třeba být obezřetný: některé pojišťovny vyžadují fakturu výhradně z autorizovaného servisu, jinak mohou odmítnout pojistné plnění při poruše.
Cena za roční servis není jediná věc, která řidiče zajímá. Hodně lidí zapomíná, co všechno se dá včasnou prohlídkou odhalit. V ČR se ročně řeší desítky tisíc poruch, které by šlo při pravidelné inspekci snadno odhalit. Zajímavé je, že servisní statistiky mluví jasně – nejčastěji odhalené závady nejsou na motoru, ale na brzdách, podvozku a elektrice. Nejeden majitel přijede kvůli "pípání" v palubní desce a skončí s výměnou vyteklých tlumičů nebo přepálených kabelů.
Typické chyby, kterých se řidiči dopouštějí: nechávají auto "dojet" bez kontroly až do chvíle, kdy se objeví větší problém nebo kontrolka na palubce. To už je často pozdě a opravy stojí násobně víc než roční prohlídka. Další mýtus: "Přetáhnout" servisní interval o pár měsíců se moc nevyplatí, hlavně pokud má auto moderní turbo nebo složitou elektroniku. Intervaly u současných aut nejsou nadsazené – vznikají na základě reálného opotřebení, které sledují sami výrobci z provozních dat. U některých aut (například Ford Focus nebo Mazda3) dokonce přímo řídí technické kontroly palubní počítač.
Servisy už dávno nejsou "polévárny", kde vám vymění jen olej a filtr a pošlou domů. U většiny modelů dostanete detailní výpis, co bylo zkontrolováno, doporučené opravy a seznam údajů pro záznam do historie auta. Díky tomu můžete nejen snáz prodat auto, ale taky předcházet pokutám při pracovišti STK. Pokud je v technické zprávě zanesený záznam o neopravené chybě brzd, je velká pravděpodobnost, že auto neprojde emisemi nebo technickou.
Na závěr jedna dost zajímavá statistika: v roce 2023 bylo v Česku při pravidelných ročních prohlídkách zachyceno přes 140 tisíc vážných závad, které vedly k odvrácení větších havárií nebo drahých oprav. Průměrná úspora na opravě díky včasné Roční technické kontrole? Vyjde na zhruba 6–8 tisíc korun na jedno auto ročně, zvlášť pokud se při prohlídce přijde na problém s brzdami, těsněním motoru nebo elektronikou. Zbytečná kontrola to tedy rozhodně není.
